Joomla! site syndication http://www.oknavesmiru.cz 2010-09-04T22:10:32+01:00 http://www.oknavesmiru.cz http://www.oknavesmiru.cz/images/M_images/joomla_rss.png text/html 2009-05-24T20:39:16+01:00 http://www.oknavesmiru.cz index.php?option=com_content&task=view&id=275&Itemid=55 Své 19té narozeniny oslavil prostřednictvím americké NASA Hubbleův dalekohled snímkem, který vědci nazývají svatbou galaxií. Na snímku si dvě galaxie navzájem podávají ruce (nebo spíše ramena), což vede k bouřlivé reakci produkující mohutné klastry nově vznikajících velmi horkých hvězd (na snímku modré jasné skupiny). Tyto ostrovy čítají i desítky mladých hvězd a vytváří tak neobvyklé mnohonásobné hvězdné systémy. Ke vzniku došlo v důsledku gravitačních tahanic a tlaků v ramenech jednotlivých galaxií. Celý systém galaxií se nazývá Arp 194 a nachází se v souhvězdí Cefea více než 600 světelných let daleko. Tento obrázek byl zveřejněn v den kdy uplynulo 19 let od startu Hubbleova kosmického dalekohledu na palubě raketoplánu Discovery. Od té doby provedl HST na 880 tisíc pozorování a pořídil přes půl miliónu snímků celkem 29 tisíc vesmírných objektů. text/html 2009-05-24T20:38:06+01:00 http://www.oknavesmiru.cz index.php?option=com_content&task=view&id=274&Itemid=55 Američtí vědci detekovali s použitím Hubbleova dalekohledu a několika radioteleskopů nejstarší vodu ve vesmíru. Byla objevena v polárním výtrysku centra galaxie MG J0414+0534. V centru galaxie se totiž nachází supermasivní černá díra u níž pozorujeme v polárních oblastech jet, výtrysk hmoty produkující stimulované spektrální emisní záření. Zdroj tohoto záření se označujeme jako maser a v maserech se molekuly jako je voda (H2O) objevují poměrně často. Neobvyklým ale tento jev je u tak vzdálených zdrojů. Náš maser se nachází ve vzdálenosti 11,1 miliard světelných let a byl vyprodukován v době, kdy byl vesmír starý teprve 2,5 miliardy let. Vesmír byl tedy starý jen jednu pětinu dnešního věku! text/html 2009-05-24T20:37:04+01:00 http://www.oknavesmiru.cz index.php?option=com_content&task=view&id=273&Itemid=55 V dnes již velmi dobře známém systému exoplanet u hvězdy Gliese 581 byla objevena další exoplaneta. Její hmotnost však trhá veškeré rekordy na cestě za hledáním Zemi podobných planet. Má hmotou pouze dvou zemských hmot. I když o této planetě zatím nemáme bližší podrobnosti, oznámil její objevitel Michel Mayor, že díky tomu zpřesnil pozice ostatních planet. A jeho objev přinesl nečekané překvapení. Víme, že se hvězda Gliese 581 nachází pouze 20 světelných let od Země v souhvězdí Vah. Jedná se o červeného trpaslíka a obsahuje zatím 4 objevené planety značené po řadě a, b, c, d. Největší má hmotu 16 Zemí. Z objevu planety „e“ o hmotě 1,9 Země ale vyplynulo, že planeta „d“ o hmotě 7 Zemí se musí nacházet uvnitř obyvatelné zóny kolem hvězdy a může tak na ní existovat voda v kapalném stavu – základní podmínka pro život takový, jaký známe tady na Zemi. Planeta Gliese 581d je tak nyní díky své pozici a velikosti nazývána super Zemí. Zda by na ní mohli skutečně existovat podmínky vhodné pro život ale budeme vědět za hodně dlouhou dobu. text/html 2009-05-24T20:35:07+01:00 http://www.oknavesmiru.cz index.php?option=com_content&task=view&id=272&Itemid=55 Mezinárodní tým evropských vědců objevil po dlouhém pátrání jedny z nejsložitějších molekul, které se vyskytují v mezihvězdném prostoru. Prostřednictvím 30 metrového radioteleskopu IRAM ve Španělsku odhalili dvě velmi zajímavé organické molekuly. První molekula má název n-propyl kyaind (C3H7CN) a druhá je mravenčan ethylnatý (C2H5OCHO). Molekuly byly objeveny poblíž centra naší galaxie, v regionu známém bouřlivým vývojem mladých hvězd Sagittarius 2. Zajímavostí druhé objevené molekuly je, že jde o známou přísadu například do rumových esencí anebo vyskytující se v malinách. S nadsázkou bychom mohli si tak mohli představit, jak asi v této zkoumané oblasti chutná vesmír. Objev je ale sám o sobě zajímavý něčím jiným. Detekce složitějších molekul je totiž poměrně složitá. Ze spektra můžeme vystopovat jednotlivé molekuly podobně jako lidi podle otisku prstů, ale pokud je spektrum „ušpiněno“ od dalších molekul a atomů, je toto rozpoznávání mnohem složitější. Tento objev je dobrým začátkem na cestě k objevům ještě složitějších molekul, o které ve vesmíru nebude jistě nouze. text/html 2009-05-25T02:00:00+01:00 http://www.oknavesmiru.cz index.php?option=com_content&task=view&id=271&Itemid=164 Během května se stává dominantou jižní oblohy souhvězdí Pastýře. Přitom je na něm výrazná především jeho nejjasnější hvězda Arcturus. Okolí je jinak na hvězdy spíše pusté. To protože se svým pohledem koukáme „ven z Naší galaxie.“ Pokud si však vezmeme k ruce nějaký větší dalekohled, můžeme v okolních souhvězdích najít velké množství galaxií. To pak budeme koukat do skutečného hlubokého vesmíru a jeho historie.