http://www.oknavesmiru.cz

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 6/2006)

Nádherné Saturnovy prstence jsou právě to, co tuto planetu na první pohled odlišuje od ostatních planet. I když mají své prstence všechny velké planety – dokonce i Jupiter – pak právě ty Saturnovy jsou výborně viditelné i ze Země. S určitým cvikem se dají vytušit již u malých dalekohledů již s 20 násobným zvětšením. Saturnovy prstence jsou složeny z miliónů miliard částeček od zrnek prachu až po kameny velikosti paneláku. Jsou seskládány do nespočtu úhledných prstýnků různých odstínů a barev, každý z nich obíhá jinou rychlostí po své vlastní oběžné dráze.

Astronomové z Britské Jodrell Bank Observatory objevili ve vesmíru obrovské alkoholové mračno. Na šířku má přes 450 miliard kilometrů. Mračno obaluje hvězdné jesličky, místo, kde se rodí nové hvězdy. Na cestu vesmírem za vysněným rájem všech nasávačů to ale nevypadá. Podrobný rozbor spektrálních čar okamžitě odhalil, že by to bylo minimálně na slepotu. V mračnu totiž dominuje metylalkohol.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 5/2006) 

Vydáváme se v našem seriálu o planetách naší soustavy pomalu a jistě z hlubin rozlehlého vesmíru blíže Slunci. V dnešním díle nás čeká podivná zelená obluda kutálející se okolo oběžné dráhy. Její slabé prstence připomínají díky mezerám, počtu a své tloušťce struny kytary. Uran je první planetou objevenou dalekohledem. A její objev má s hudbou také mnoho společného. Neobjevil ji totiž astronom profesionál, ale hudebník.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 5/2006)

Na první pohled triviální chyták trápí vědu již staletí. Vylámali si na něm zuby i takoví badatelé jako Aristoteles, Francis Bacon, René Descartes a koneckonců finální a jednoznačná odpověď nás nečeká ani dnes. Efekt pojmenovaný po africkém školákovi Mpembovi jako Mpembův efekt je jedním ze nejtypičtějších příkladů, že není možné házet za hlavu odpovědi na zdánlivě zcela triviální otázky. Co tedy zmrzne dříve? Horká, nebo studená voda?

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 5/2006)

Tentokrát se naše rubrika Věda naruby bude od předcházejících lišit. Nikoho neodhalíme, neusvědčíme z podvodu a ani vám nepředstavíme nového pábitele, pokořitele zavedených a známých přírodních zákonů. Místo toho se podíváme na zoubek hlavnímu problému existence této rubriky. Co je příčinou existence podvodníků s vědou a náchylnosti veřejnosti k víře ve vědecky znějící nesmysly? Odpověď je prostá – nepochopení vědy.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 4/2006)

Klikni pro zvětšení

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 4/2006)

Během procesu bylo na krátký okamžik vytvořeno napětí 8 milionů voltů, přičemž proud procházející skrze speciálně upravený obvod dosáhl hodnoty 20 milionů ampérů.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 4/2006)

Neptun je nejméně nápadnou planetou sluneční soustavy. To proto, že za celou dobu kosmického výzkumu se nikdy nesetkala s větším mediálním tlakem. Otázkou je, zda je právem tak opomíjená a pro oko veřejnosti fádní. Ovšem kde jinde hledat překvapení než na místech, o který toho mnoho nevíme?

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 4/2006)

O tom, že je obloha stále plná překvapení, se přesvědčili i astronomové z Manchesterské univerzity. S použitím nové metody hledání rádiových pulsarů objevili jedenáct objektů, které do konceptu známých typů pulsarů vůbec nezapadalo. Astronomové jsou přesvědčeni, že jde o nový typ neutronových hvězd. Ty nejenže našim zrakům, díky svému důmyslně nenápadnému způsobu existence, dosud unikaly, ale jsou také zřejmě 4x běžnější než klasické rádiové pulsary.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 4/2006)

Zdá se, že jsme si již na potrefené všeléky pomalu zvykli. Ale čas od času překvapí něco skutečně neuvěřitelného. Pokud nevíte, co s penězi, kupte si zaručeně pravé, testované, funkční a hlavně patentované kovové činky plné síly. Za 2500 Kč.