http://www.oknavesmiru.cz

Jedním z cílů sondy Mars Surveyor 2001 Lander bude zjistit možnou toxicitu marsovského prachu a půdy, jež by mohla ohrozit lidskou posádku zkoumající rudou planetu. NASA vybral pro tuto misi experiment nazývaný zkráceně MECA (Mars Environmental Compatibility Assessment), který využívá optický mikroskop vyvinutý v Ústavu Maxe Plancka pro aeronomii a na Arizonské univerzitě. V experimentu bude marsovský prach smíchán s vodou, již sonda přiveze s sebou. Měřit se bude alkalita či kyselost vzorku, míra oxidovatelnosti, elektrická vodivost a také obsah potenciálně toxických iontů. Bude se měřit též hromadění elektrostatického náboje při odběru vzorků drapákem.

Chystaná mise je bezpochyby důkazem vážného zájmu NASA o budoucí pilotovaný průzkum Marsu.

Startu sondy, plánovanému na duben roku 2001, bude předcházet let sesterské sondy Mars Surveyor 2001 Orbiter v březnu téhož roku. Jak dlouho si pak ještě počkáme na přímý televizní přenos prvních kroků člověka na Marsu?

29. listopadu byl Hubblův dalekohled svědkem velmi vzácného okamžiku života dvojhvězdy v souhvězdí Persea. Odhalil fázi, která probíhá na konci života dvou souputnických masivních hvězd, jež by za normálních okolností ukončily svůj život explozí jakožto supernova. Jenže život v dvojhvězdném systému je odlišný. Jakmile se masivnější hvězda z dvojice bude blížit stadiu zániku a v důsledku nedostatku vodíku pro běh termonukleárních reakcí se začne rozpínat, její hmotu začne kanibalizovat druhá složka. Masivnější hvězdě tak ubude materiálu a akt exploze v podobě supernovy se neodehraje. Hvězda zanikne jako bílý trpaslík. Druhé, méně masivní hvězdě této soustavy se naopak hmotnost zvětší. To však způsobí extrémní zvýšení teploty a ohromné zrychlení rotace. Právě v této fázi přistihl Hubblův dalekohled dvojici našich hvězd φ Persei. Zde složka B dvojhvězdy rotuje rychlostí blízkou 450 km/s na rovníku a povrchová teplota dosahuje devítinásobku teploty Slunce, tj. 53 000 K. Bílý trpaslík této hvězdě přecpané materiálem na oplátku svým gravitačním polem materiál ubere, a celý proces pak pomalu utichá. Dvě exploze supernov se tedy nekonají... (bližší informace http://oposite.stsci.edu/)

Po nečekaném radarovém odrazu, který pořídila sonda Clementine na oběžné dráze Měsíce loni na jaře, se hledání vody na povrchu našeho souseda stává prioritou v jeho výzkumu. Zjištěním, zda tato životodárná látka na Měsíci existuje, bude pověřena sonda Lunar Prospector. Start této sondy je plánován na 5. ledna 1998. Jde po dvaceti pěti letech o první sondu, která se má věnovat výlučně studiu Měsíce. Sonda vážící 295 kg byla vyvinuta v rámci úsporného programu a přišla pouze na 63 milionů dolarů.

Předpokládá se, že v okolí pólů existují oblasti tisíců kilometrů čtverečních věčného stínu, a tedy velmi nízkých teplot. Je možné, že se zde ukrývají jezera zmrzlé vody, jež unikla zhoubným slunečním paprskům. Pravděpodobný objev sondy Clementine však vzápětí vyvrátil portorický radioteleskop. Definitivní rozřešení snad dodá teprve Lunar Prospector.