|
Během května se stává dominantou
jižní oblohy souhvězdí Pastýře. Přitom je na něm výrazná
především jeho nejjasnější hvězda Arcturus. Okolí je jinak na
hvězdy spíše pusté. To protože se svým pohledem koukáme „ven
z Naší galaxie.“ Pokud si však vezmeme k ruce nějaký větší
dalekohled, můžeme v okolních souhvězdích najít velké množství
galaxií. To pak budeme koukat do skutečného hlubokého vesmíru a
jeho historie.
Existuje několik
pověstí o tom, jak se souhvězdí pastýře dostalo na oblohu.
Jisté je, že patří mezí původních 48 souhvězdí zavedených
Ptolemaiem. Jedna z nejpestřejších pověstí říká, že je za
Pastýře považován Arkas, syn boha Dia a arkadské princezny
Kallistó. Na oblohu se dostali Arkas a Kallistó společně a svedla
je dohromady smutná náhoda. Když Hera zjistila, že Zeus dal
arkadské princezně dceru Kallistó, proměnila ji Hera v medvědici.
Jednou na medvědici ale v lese narazil Arkas. Pronásledoval ji a
netušil, že to je jeho matka. Medvědice Kallistó se snažila před
Arkasem schovat do chrámu, jenže Arkas tam za ní vběhl a zabil
ji. Smrt na posvátném místě však vzbudila hněv bohů a Zeus,
aby oba uchránil, umístil je poblíž sebe na oblohu. Arkase jako
Pastýře a Kallistó jako Velkou medvědici.
Pastýř je na
obloze dominantní díky tomu, že mu v patě vévodí třetí
nejjasnější hvězda oblohy (pomineme-li Slunce). Hvězda Arcturus
je často zaměňována za planetu Mars, protože je na obloze velmi
blízko ekliptiky, je podobně jasná a stejně zřetelně oranžová.
Letos ale k záměně dojít nemůže, protože v tuto dobu Mars
vidět není. Arcturus je rudým obrem s poměrně chladnou
povrchovou teplotou okolo 4000 °C. Přitom má 26krát větší
průměr a 114krát větší svítivost než Slunce. Po obloze se
pohybuje velkou rychlostí – 2,28 obloukové sekundy/rok. To proto,
že jeho hvězdný pohyb je téměř kolmý a přitom je vzdálen
pouze 36 světelných let. Aby zde bylo patrno spojení Pastýře s
Velkou medvědicí, dostala tato hvězda právě jméno z řeckého
slova Arktorous, což znamená strážce medvědice.
Napravo od Arktura
se nacházejí tři velmi slaboučké, avšak stejně jasné hvězdy,
tvořící velmi nápadně pravý úhel. Pokud je dostatečně temná
obloha aby byly vidět, máte před sebou souhvězdí Vlasy Bereniky.
Pod Vlasy Bereničinými a Arkturem se pak rozkládá souhvězdí
Panny s hvězdou, kterou jsme zmiňovali posledně – Spicou. Na
pomezí souhvězdí Panny a Vlasy Bereniky se pak nachází největší
koncentrace dalekohledem pozorovatelných galaxií roztodivných
tvarů. V tom směru se totiž koukáme na tzv. „Kupu galaxií v
Panně.“ Naše galaxie není součástí žádné kupy galaxií,
patříme jen do tzv. místní skupiny galaxií. Nejbližší kupou
je k nám právě kupa v Panně vzdálená 45 miliónů světelných
let.
Náš
astronavigátor mnozí z vás čtete již více než rok a tak bychom
mohli konečně projít i některá zdánlivě tajemná zákoutí.
Nad souhvězdím Vlasy Bereniky, v prostoru mezi Pastýřem a Velkou
medvědicí se nachází souhvězdí, které byste podle tvaru a
hvězd nalezli jen těžko. Bylo by škoda jej ale nezmínit. Jsou
jím honící psy. V této oblasti lze najít poměrně snadno jediná
a nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí Cor Caroli, v překladu
„Srdce Karlovo,“ což naznačuje, že nejen hvězda, ale i
souhvězdí bude mladšího data. Hvězda se celým svým honosným
jménem nazývá Cor Caroli Regis Martyris a jméno nese po anglickém
králi Karlu I., který Anglii vládl v 17. století. Souhvězdí na
oblohu umístil Johannes Hevelius právě v 17. století.
Mapa pro tento
měsíc je kreslena pro období druhé poloviny května ve 22 hodin.
|