|
Na Plutu se otepluje - začíná tam léto |
|
|
|
Pondělí, 20 duben 2009 |
I tak vzdálené těleso Sluneční soustavy má svá roční období. U Pluta závisí střídání ročních dob na vzdálenosti od Slunce, a protože se trpasličí planeta blíží pomalu k periheliu (oběžná doba Pluta je 250 let), nastává tam „pomalu“ léto. Fyzickou proměnu velmi zřetelně zpozorovali prostřednictvím VLT dalekohledů Evropské jižní observatoře v Chille. Atmosféra Pluta je totiž již nyní o 40 stupňů teplejší, než jeho povrch, jak napovídají přesná spektroskopická měření. Důvodem je stopová přítomnost metanu. Povrch planetky je primárně složen ze zmrzlého dusíku o teplotě nižší než -220°C. Ze zhruba jednoho procenta je ale smíchán s metanem. Atmosféra má tlak maximálně desetiny Pascalu, ale i tak výrazně ovlivňujě průbeh ročního období. Rozhodující roli hraje podle všeho metan. Podle posledních modelů vytváří v zimě tenkou vrstvu chránící dusík před vypařováním. Se zahřívajícím se povrchem na jaře metan taje (-182°C) a dovoluje dusíku sublimovat do atmosféry. Efekt sublimace pak způsobí, že je teplo z povrchu odneseno do atmosféry a tak je atmosféra tak výrazně teplejší než povrch planetky, který se naopak ochlazuje. S postupným vzdalováním Pluta od Slunce zase dusík v atmosféře mrzne a padá zpět k povrchu.
|
I tak vzdálené těleso Sluneční soustavy má svá roční období. U Pluta závisí střídání ročních dob na vzdálenosti od Slunce, a protože se trpasličí planeta blíží pomalu k periheliu (oběžná doba Pluta je 250 let), nastává tam „pomalu“ léto. Fyzickou proměnu velmi zřetelně zpozorovali prostřednictvím VLT dalekohledů Evropské jižní observatoře v Chille. Atmosféra Pluta je totiž již nyní o 40 stupňů teplejší, než jeho povrch, jak napovídají přesná spektroskopická měření. Důvodem je stopová přítomnost metanu. Povrch planetky je primárně složen ze zmrzlého dusíku o teplotě nižší než -220°C. Ze zhruba jednoho procenta je ale smíchán s metanem. Atmosféra má tlak maximálně desetiny Pascalu, ale i tak výrazně ovlivňujě průbeh ročního období. Rozhodující roli hraje podle všeho metan. Podle posledních modelů vytváří v zimě tenkou vrstvu chránící dusík před vypařováním. Se zahřívajícím se povrchem na jaře metan taje (-182°C) a dovoluje dusíku sublimovat do atmosféry. Efekt sublimace pak způsobí, že je teplo z povrchu odneseno do atmosféry a tak je atmosféra tak výrazně teplejší než povrch planetky, který se naopak ochlazuje. S postupným vzdalováním Pluta od Slunce zase dusík v atmosféře mrzne a padá zpět k povrchu.
