http://www.oknavesmiru.cz

Večerní dubnové obloze dominuje po západu Slunce velký vůz visící přímo v nadhlavníku. Nad jižním obzorem zase kraluje souhvězdí Lva, pod nímž svítí jasný a zřetelný Saturn. Tento díl se podíváme právě do okolí planety Saturn – na nenápadná souhvězdí u jižního obzoru. Nejdříve ale zkusíme najít prostým okem planetu Merkur a když budeme mít štěstí, čeká nás i maximum méně známého meteorického roje Lyrid.

Právě Lyridy patří mezi ty zajímavější roje, které i zřídka přináší překvapení. Ale popořádku. Meteorický roj je pás smetí po chvostu komety, které překřížila zemskou oběžnou dráhu někdy v dávné nebo blízké minulosti. Obsahuje převážně zrníčka prachu velikosti písku. Když pak na své pouti kolem Slunce Země do tohoto pozůstatku narazí, shoří tyto částečky v atmosféře v podobě meteoru, nebo často a poeticky řečeno padající hvězdy. Jistě znáte letní, notoricky známé Perseidy, které v době špičky nechávají padat i desítky meteorů za hodinu. Vězte ale, že takových rojů je mnoho, jen letošní hvězdářská ročenka jich popisuje 79!

Jedním z těch zajímavějších jsou Lyridy. Zřídka sice dosahují velkých frekvencí, obvykle se drží kolem 10 – 15 meteorů za hodinu. Většina z nich jsou ale velmi jasné a tak se jednoduše pozorují. Špička tohoto roje připadá letos na 22. dubna odpoledne, ale trvá několik hodin, takže hned z večera po setmění oblohy bude ještě dobrá šance krásné padající hvězdy pozorovat. V minulosti byla ale pozorována i velmi ostrá maxima s frekvencí 700 meteorů/hodinu (v roce 1803), ale takové případy jsou jen velmi výjimečné. Když budete meteory pozorovat a zpětně zrekonstruujete jejich dráhu, zjistíte, že vylétají zdánlivě z jednoho místa na obloze. U Lyrid je to tedy souhvězdí Lyry. V dubnu večer se Lyra nachází těsně pod severo-východním obzorem (po setmění již bude vykukovat její nejjasnější hvězda letního trojúhelníku Vega), takže z toho směru můžete Lyridy na obloze očekávat.

Druhý zajímavý úkaz nás čeká jen o pár dnů později. V tyto dny totiž nastává nejpřiznivější letošní východní elongace planety Merkur. Rozuměj, bude zvečera na západě nejlépe pozorovatelná. Nejzajímavější okamžik však nastane 26. dubna po 20. hodině večer. Merkur bude v tu dobu 12° nad obzorem, když Slunce právě zapadne. Jak se bude obloha zatemňovat, vyloupne se v těsném sousedství s Merkurem na obloze Měsíc v podobě neuvěřitelně tenkého srpečku. Merkur bude svítit jako nejjasnější hvězdy na obloze (-0,5 mag) a Měsíc bude starý pouhých 39 hodin od novu. Vyzbrojte se tedy triedrem a hledejte. A pokud budete mít kromě počasí také vhodný nízký obzor, možná těsně před západem zahlédnete v celé skupince i Plejády. Tato krásná konjunkce se vejde do kroužku 4°. Merkur bude ve skupině vlevo, Měsíc 2° vpravo a Plejády zhruba 3° nahoru. Vše by se vám tak mělo dohromady vejít do zorného pole běžného loveckého dalekohledu.

Větru-dešti neporučíme a tak, pokud by vám počasí nebo cokoliv jiného nedovolilo oba úkazy sledovat, můžete se zkusit v rychlosti zorientovat v souhvězdích jarního jižního obzoru. Následující popis bude vyhovovat konci dubna kolem 22 – 24 hodiny večerní. Pomůže nám planeta Saturn, která velmi názorně ukazuje na velké a lehce rozpoznatelné souhvězdí Lva. Saturn se stále jako baňka na vánočním stromečku klimbá přímo pod Lvým tělem. Pokud se zadíváte přibližně 30° napravo, pak zhruba ve stejné výšce nad obzorem jako Saturn se tyčí jasný a naoranžovělý Arcturus. Ten patří do souhvězdí Pastýře. Přesně mezi Saturnem a Arcturem, jen ale velmi nízko nad obzorem najdeme ještě jednu jasnou hvězdu. Tou je Spica. Spica patří do souhvězdí Panny a je pro nás dobrým orientačním bodem, pomocí kterého souhvězdí rozlišíme. Prostor hvězd mezi Spicou, Arcturem a Saturnem patří převážně souhvězdí Panny, v antických kresbách Spica levým bokem stojící ženské postavy – Panna tak na obloze z pohledu pozorovatele na tomto boku leží.

Přímo dole, pod planetou Saturn, leží hned několik nenápadných a hůře rozpoznatelných souhvězdí. K jejich nalezení potřebujete trochu cviku. Nejblíže Saturnu, napravo dole je Sextant, přímo pod Saturnem pak Pohár a Havran. To celé zespod ohraničuje dlouhé a klikaté souhvězdí Hydry, které končí až u souhvězdí Raka, napravo od Lva. Vezměte tedy mapu a pusťte se do titěrné práce čtení slabých hvězdiček. Hodně štěstí.