http://www.oknavesmiru.cz

(Článek zveřejněn v časopise VTM Science 05/2008)

Prohlížení snímků z Marsovských vozítek do nejmenších podrobností. Tak se baví mnozí nadšenci nejen ve Spojených státech. Hledají titěrné detaily, které mohli náhodou přehlédnout vědci NASA. A jeden krásný kousek se jim podařilo ulovit. Objevili na Marsu Yetiho. Resp., spíše to vypadá na ženu. Že by se tak Yeti zbavil své manželky? Ale teď vážně, jeden z loňských snímků vozítka Spirit totiž obsahuje zajímavý úkaz. Na snímku o obrovském rozlišení našli malinký útvar velmi jasně připomínající lidskou postavu. Jeho vzhled se až nápadně podobá tajemným obrázkům Yetiho. Internetoví fandové však upozorňují na skutečnost, že tato postava má bezpochyby prsa a tak musí být ženou. Objevili se již záhadologové, kteří tvrdí že jde o důkaz života na Marsu. Avšak je jisté, že jde o krásnou hříčku přírody, světla a stínů. Každopádně, před trpělivostí prohledávačů snímků klobouk dolů.

Stáhněte si snímek v plném rozlišení:
 Mars Spirit - snímek v plném rozlišení 5.58 Mb

(Komentář zveřejněn v časopise VTM Science 10/2006) 

Největší astronomickou událostí letošního roku a historickou událostí pro Českou republiku od Rudolfínských dob. Takto můžeme nazvat vyřazení Pluta ze seznamu planet, ke kterému došlo 24. srpna 2006 na Mezinárodní astronomické konferenci v Praze. Krok, který vyvolal vlnu emocí po celém světě, u nás čeští astronomové přešli, jak jinak, s klasickým pivním klidem.

Mezinárodní astronomická unie rozhodla tak trochu politicky, místo polopaticky. Shledala všechny argumenty o nesmyslném zařazení Pluta do seznamu planet oprávněné a „tak trochu" jej vyškrtla. Aby předešla americké hysterii, udělala kompromis a vytvořila novou podskupinu objektů mezi planetami a asteroidy zvanou „trpasličí planety". Prý je to nutné. IAU si mne ruce, jak kulantně všechno zařídila. Koza se nažrala, ale vlk zůstal celý, mysleli si. Pluto tak není planetou, ale trpasličí planetou.

Astronomové z Britské Jodrell Bank Observatory objevili ve vesmíru obrovské alkoholové mračno. Na šířku má přes 450 miliard kilometrů. Mračno obaluje hvězdné jesličky, místo, kde se rodí nové hvězdy. Na cestu vesmírem za vysněným rájem všech nasávačů to ale nevypadá. Podrobný rozbor spektrálních čar okamžitě odhalil, že by to bylo minimálně na slepotu. V mračnu totiž dominuje metylalkohol.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 5/2006)

Na první pohled triviální chyták trápí vědu již staletí. Vylámali si na něm zuby i takoví badatelé jako Aristoteles, Francis Bacon, René Descartes a koneckonců finální a jednoznačná odpověď nás nečeká ani dnes. Efekt pojmenovaný po africkém školákovi Mpembovi jako Mpembův efekt je jedním ze nejtypičtějších příkladů, že není možné házet za hlavu odpovědi na zdánlivě zcela triviální otázky. Co tedy zmrzne dříve? Horká, nebo studená voda?

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 3/2006)

Zajímavé a nečekané zpestření programu zřejmě zažilo Mezinárodní fórum kosmických technologií a aplikací v americkém městě Albuquerque. Vědec pracující pro soukromou firmu tam prezentoval novou metodu, jak dosáhnout konstrukční rychlosti blízké rychlosti světla. Naprosto kontroverzní a zcela výjimečné tvrzení si žádá výjimečných důkazů. Sborník z konference ještě není na světě ale článek k práci ano. Co tedy onen vědec – dr. Franklin Felber – vlastně tvrdí?

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 3/2006)

V posledních několika letech se občas objevují v prestižním časopise Physical Review Letters články o možnosti popisující reálný a velmi pravděpodobný vznik černých děr v zemské atmosféře. Kupodivu tato myšlenka není založena na nějaké bulvární hypotéze, ale na vcelku jednoduchém fyzikálním faktu.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 1/2006)

Pro ženy, zdá se, je sex jedním velkým vypínačem mozku, jak dokládá studie holandských vědců. Ukazuje, že mnoho oblastí mozku je během ženského orgasmu zcela vypnuto. A to včetně těch částí odpovědných za emoce!

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 1/2006)

Můžeme předpovídat budoucnost? Anebo je vše otázkou náhody? Zdánlivě filozofická otázka má ve vědě své pevné postavení. A zahýbala s ní jako žádná jiná. Přesto se zdá, že tento složitý a na první pohled neřešitelný problém své řešení má.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 11/2005)

Nad zdánlivě banálním problémem bloumali několik let francouzští fyzici. Proč se při ohnutí nezlomí špageta jen na dva díly jako každý jiný materiál? Vždy se rozlomí na více částí! V kuchyni je tento problém sice bezvýznamným, ale v konstrukci budov by mohl znamenat revoluční průlom. Nyní již příčinu známe. Použití špagetám podobného materiálu ve stavebnictví je tak možná nadosah.

(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 10/2005)

Známá „čtyřnohá ryba“ Ichthyostega není chybějícím článkem mezi mořskými a suchozemskými zvířaty! Vypadá to, že je spíše jedním z krátce žijících experimentů matky přírody. Alespoň to tvrdí vědci z Uppsalské a Cambridgské univerzity v článku zveřejněném v časopise Nature z minulého měsíce. Že by se tady Bůh dostal do oné bájné slepé uličky, aby mohl říci: „Tudy ne, přátelé“?