|
Teoretická astrofyzika
|
|
Pondělí, 26 únor 2007 |
|
(Článek zveřejněn v časopise VTM Science 02/2007)
Sestrojíme si malý
kapesní vesmír. Vezměte si nafukovací balónek
a nakreslete na něm tečky. Pak jej navlečte na vodovodní
kohoutek a pusťte vodu. Balónek se začne rozpínat a
všechny tečky na něm od sebe navzájem vzdalovat. Právě
jste sestrojili vlastní kapesní model našeho vesmíru.
Balónek je prostor a tečky na něm jsou galaxie. A kde v něm
najdete temnou hmotu a energii? Je to prosté - tou je právě
voda. Zatímco balónek váží
jen zlomek celé hmotnosti našeho kapesního vesmíru,
temná hmota a energie v podobě vody kompletně celému
vesmíru dominuje. Náš pokus je sice velmi
zjednodušený, ale princip vystihuje přesně. Z pozorování
vědců jasně vyplývá, že celková hmota
vesmíru je 25 krát větší než ta, kterou
pozorujeme v dalekohledech.
|
|
Celý článek...
|
|
|
Teoretická astrofyzika
|
|
Sobota, 18 únor 2006 |
|
(článek zveřejněn v časopise Svět vědy 1/2006)
 klikněte pro větší Jeden z laureátů Ceny ministryně školství za rok 2005 pro nadějné studenty je i neobvykle úspěšný student Slezské univerzity v Opavě Gabriel Török. Studuje pod vedením profesora Stuchlíka třetím rokem doktorské studium na opavském Ústavu fyziky a již v tak raném období odborné práce má za sebou na 14 vědeckých publikací. Obor, kterému se věnuje, je přitom doslova nabit nejextrémnější vědou. V exkluzivní zpovědi nám přiblížil svou práci odhalující pozadí dějů například v samotném centru naší galaxie. |
|
Celý článek...
|
|
|
Teoretická astrofyzika
|
|
Sobota, 20 srpen 2005 |
Kvarky jsou subatomární částice, základní stavební kameny hadronové hmoty. Jsou z nich tedy postaveny například protony a neutrony. Experimentální fyzika je na tomto poli zatím naprosto bezmocná. Dokonce ani v teorii si dosud vědci nedovolí vynášet vážnější soudy. Proto bylo pozorování vlivu velmi exotického kvarku zvaného anglicky strange (podivný) v souvislosti s protonem jako blesk z čistého nebe. |
|
Celý článek...
|
|
|
Teoretická astrofyzika
|
|
Sobota, 20 srpen 2005 |
Mezinárodní skupina astrofyziků představila teorii, která dokáže vysvětlit tři dosud neobjasněné záhady sluneční soustavy: Proč mají velké planety excentrické a přitom k ekliptice téměř neskloněné oběžné dráhy, jak přišel Jupiter k planetkám zvaným Trojané a co způsobilo velké bombardování 700 milionů let po zformování Země a Měsíce. Zdá se, že odpověď na všechny tři otázky přímo spočívá v události, která tehdy donutila planety Saturn a Jupiter vůči sobě posunout své oběžné dráhy. |
|
Celý článek...
|
|
|
Teoretická astrofyzika
|
|
Úterý, 14 prosinec 2004 |
Když Albert Einstein dokončoval svou obecnou teorii relativity, předpověděl, že Země by měla okolo sebe strhávat prostoročas v důsledku toho, že rotuje. Změření takového efektu strhávání by bylo dalším přímým důkazem platnosti obecné relativity. A skutečně! Další test Einsteinovy teorie je na světě. Rotace Země má měřitelný vliv na geometrii ve svém okolí! |
|
Celý článek...
|
|
|
Teoretická astrofyzika
|
|
Úterý, 13 červenec 2004 |
Kapitán David R. Scott 2. srpna 1971 na povrchu Měsíce: „Takže. V levé ruce mám pírko, v pravé kladivo. A myslím, že jeden z důvodů proč jsme tady je díky džentlmenovi jménem Galileo, který kdysi dávno udělal jeden velmi významný objev ohledně padajících těles v gravitačním poli. A ptám se: ‘Kde by mohlo být lepší místo na ověření jeho objevu než tady - na Měsíci’?!“ Kamera zabere z detailu ruce astronauta s pírkem a kladivem, pak zabere jeho celou postavu s přistávacím modulem Falcon Apolla 15 a lunárním horizontem v pozadí. „A já nyní obě ty věci pustím naráz na zem a uvidíme, jestli skutečně dopadnou zároveň,“ říká do mikrofonu v přilbě Scott. Upustí pírko a kladivo a ty skutečně dopadnou zároveň. „No podívejme se na to!“ Vykřikne Scott, „Galileo měl skutečně pravdu!“ |
|
Celý článek...
|
|
|
Teoretická astrofyzika
|
|
Pondělí, 06 prosinec 1999 |
(Publikováno: Vesmír 78, 707, 1999/12) Jen v naší Galaxii je na 100 milionů hvězd podobných Slunci a kolem nich obíhají v těsné blízkosti obří planety nebo hnědí trpaslíci – hvězdy narozené jako mrtvé. Právě tímto směrem se zaměřil Hubblův kosmický teleskop. Jeho oko spočinulo na hvězdách, které už své blízké masivní sousedy neměly. Astronom Mario Livio ze Space Telescope Science Institute a jeho student Lionel Siess přišli na nápad, jak by se daly identifikovat hvězdy, které někdy v minulosti „pohltily“ obří planetu. |
|
Celý článek...
|
|
|